Echogames

Autor recenze: Lukáš "Echosword" Cimr

Jistě se mnou budete souhlasit, že série Mass Effect je pravděpodobně nejdůležitěšjí sci-fi počin poslední doby, na který asi herní průmysl jen tak nezapomene. První díl přinesl malou revoluci, protože dokázal až na drobné chybky dotáhnout každý aspekt hry k dokonalosti. Jednalo se o akční sci-fi RPG, které si získalo přízeň milionů hráčů po celém světě díky napínavému příběhu, uvěřitelnému sci-fi vesmíru, dynamickým rozhovorům, vztahům mezi členy posádky, důležitými rozhodnutími a volbami.....No, je toho hodně, čím se mohl (a stále může) Mass Effect pyšnit a ukázat tak konkurenci záda. Už před nějakou dobou vyšel druhý díl, který dokázal svého předchůdce překonat téměř ve všech směrech. Přinesl akčnější, epičtější a emotivnější příběh, propletenější vztahy posádky, vylepšený systém rozhovorů s novými možnostmi, to všechno ovšem na úkor některých RPG prvků, velikosti lokací a dalších věcí. No, pojďme si to všechno rozebrat detailněji. Recenze na Mass Effect 2 právě začíná!

 Na úvod by bylo dobré si povědět něco o příběhu. Zde zabodoval už první díl a tomu druhému se to podařilo také. Na první pohled není zápletka nijak složitá, ovšem celý příběh je tak komplexní, že během prvního hraní rozhodně nepostřehnete úplně všechno. Lidé na Marsu objevili staré ruiny plné technologií a shodli se, že je to práce mimozemské rasy, které se začalo říkat protheané. Díky těmto technologiím se vědcům podařilo rozkrýt tajemství dalšího mimozemského artefaktu - Mass Relay. Tato mohutná stavba funguje jako brána, která vás během chvilky přesune k cílovému Mass Relay. Začalo tak intenzivní prozkoumávání neznámého vesmíru, během kterého lidé učinili první kontakt s mimozemskou rasou - turiany. Vznikla tak Válka "prvního kontaktu", ve které se lidé a turiani přetahovali o kolonie právě v této oblasti. Brzy se ovšem lidstvu ozvala Rada, hlava celé galaktické společnosti, která vyjednala konec válčení. Lidstvo se tedy stalo členem této galaktické komunity po boku ostatních ras. Vy jste se ujali role velitele Sheparda, který při misi na Eden Prime nalezl protheanský maják, který mu do mozku "vypálil" vizi, poté se maják sám zničil. Během akce se také ukázalo, že se zde vyskytuje jistý Saren, který ma na svědomí útok na Eden Prime, který musí Shepard potlačit. Jenže se zjistí, že Saren je Spektra, nejvyšší agent Rady. Proto se ho usvědčit nepodařilo, a tak se rozjíždí vyšetřování, během kterého do svého týmu, ve kterém je zatím Kaiden Alenko a Ashley Williams, naverbujete další tři "lidi", Urdota Wrexe, Garruse Vakariana a Tali'Zorah nar Rayya. Do vyšetřování se zaplete i fakt, že celá situace má něco společného se Smrťáky, pokročilou syntetickou rasou, která se každých padesát tisíc let objeví a zničí všechen inteligentní život. Tento fakt ovšem Rada zamítá, ovšem Sarena se usvědčit podařilo. Byl jste prohlášen za Spektru a váš první úkol je najít Sarena. Začíná tak hon na Sarena a jeho pomocnici, matriarchu Benezii. Během putování naberete do svého týmu posledního člena, Liaru T'Soni. Nakonec se dozvíte, že Sarenova loď je ve skutečnosti Smrťák, který se chystá zaútočit po boku Sarenovy armády na Citadelu, hlavní galaktické centrum, kde sídlí Rada. Sarena se ovšem nakonec podaří zabít a Smrťáka, který se jmenuje Vládce, také. V poslední chvíli totiž přispěchala na pomoc lidská alianční flotila v čele s Normandií SR-1, Shepardovou lodí. Tímto si lidé vysloužili uznání celé galaxie a prokázali, že jsou připraveni vstoupit do Rady. Poté byl Shepard vyslán do Vnějších soustav, kde se skrývají psolední zbytky hethů, syntetických strojů, které Saren ovládal jako svoji armádu. Právě tam končí příběh prvního.

Ale také právě tam příběh druhého dílu začíná. Opět se chopíte Sheparda, který zrovna prohledává Vnější soustavy, aby našel a neutralizoval hethy. Normandie se ovšem dostane pod útok neznámé lodi. Shepard organizuje evakuaci a poslední, koho zbývá zachránit, je váš pilot Joker. Toho se vám na poslední chvíli podaří zachránit, ale sám Shepard při tom zemře. Dostane se ovšem do rukou skupiny Cerberus, extremistické lidské organizace, které se podaří Sheparda oživit. Po rozhovoru se Záhadným, vůdcem Cerbera, se dozvídáte, že během dvou let, co jste byl oživován, bylo uneseno nespočet kolonií. A všechny byly lidské. Hned ze začátku se podíváte na jednu z nich, Freedoms Progress. Tam potkáte starou známou Tali, s jejíž pomocí najdete Veetora. Z jeho záznamu je pravděpodobné, že za útokem stáli kolektoři, tajemná rasa, o které toho nikdo moc neví. Jen to, že se schovávají za Mass Relay jménem Omega 4, ze kterého se ještě žádná loď nevrátila. Oznámíte tuto zprávu Záhadnému, který vám pošle složky těch nejlepších vědců, zabijáků a žoldáků z celého vesmíro. Z nich máte sestavit tým, který proletí Omega 4 a udeří na základnu kolektorů. Je to ovšem sebevražedná mise a všichni si to uvědomují. Dál už o příběhu nic spát nebudu, protože se mi zdá, že už teď jsem vám toho možná řekl příliš. Ale nevadí, základní představu už máte, teď jdeme probrat samotnou hru.

 Začneme asi vaší lodí. Od Cerbera jstre dostali novou loď, kterou jste s Jokerem nemohli pojmenovat jinak než Normandie. Tato loď opět slouží jako takové vaše centrum. Můžete si vylepšovat zbraně, vybavení, dokonce i samotnou loď, můžete poznávat vaši posádku, můžete si číst zprávy, sledovat výcviková videa nebo si brouzdat po galaktické mapě. Můžete také jít do své kajuty, kde si zvolíte vlastní hudbu, krmíte rybičky nebo si můžete upravit zbroj či prohlédnout si vaše úspěchy. Dále můžete třeba rozdělit zbraně jednotlivým členům týmu, se kterými si samozřejmě můžete i promluvit. No, jednoduše je vaše loď v porovnání s prvním dílem obsáhlejší a mezi misemi na ne ni budete rádi vracet. Nově je tu soukromý terminál, na který vám přicházejí zprávy od různých lidí nebo společností. Někdy tyto zprývy vedou k úkoly, někdy dostanete přístup k novému vylepšení, většinou se ovšem jedná o zprávy v reakci na to, co jste udělali v psolední misi. Na zprávy vás upozorňuje poddůstojnice Kelly Chambersová, což je také nová tvář. Stará se o administrativu, ale také pozoruje posádku. Pozná tak, když si s vámi někdo ze členů týmu bude potřebovat promluvit, což vás samozřejmě oznámí, jakmile se jí zeptáte. Do vaší kajuty si můžete kupovat rybičky do akvárka nebo třeba modely lodí, kterých je hodně a dají se buď koupit, najít nebo v určitých případech i získat za splněný úkol. V prvním díle byla loď o dost menší a měla jen tři patra - hlavní patro, palubu posádky a spodní patro, které sloužilo jako garáž a skladiště. Zde jsou patra čtyři - vaše kajuta, BIS (Bojové informační středisko), paluba posádky a strojovna. V každém patře je co dělat a každé je odlišné od toho druhého. Zkrátka a dobře, Normandii SR-2 si zamilujete.

Teď bychom si mohli říct pár slov o postavách, na které narazíte a které budete mít v týmu. Rovnou řeknu, že velikost vašeho týmu se zvětšila z šesti na deset, což ovšem nijak neuškodilo herním charakterům. Každý člen vašeho týmu má svůj osobitý styl, své pocity a své problémy, což dává dohromady takový menší příběh u každého vašeho spolubojovníka. V polovině hry totiž létáte na všechny možné pélanety a stanice a musíte těchto deset přesvědčit, aby se k vám přidali. Ale to není jednoduché, protože se většinou nacházejí ve svých vlastních problémech a je na vás, abyste jim pomohli. Jejich najmutím ovšem nic nekončí, protože situace, ze které jste je vytáhli, může vyústit v další problém, ve kterém budou potřebovat vaši pomoc. Dám příklad. Na stanici Omega se snažíte vypátrat Archanděla, o kterém se dozvíte, že má celkem průšvih. Tři největší zločinecké organizace se totiž spojily, aby ho zlikvidovali. Nakonec se ukáže, že Archanděl je ve skutečnosti Garrus, kterému zde zabili celý tým. Může za to jeden z jeho členů, Sidonis. Ten totiž Garruse vylákal ze základny, mezitím co žoldáci zaútočili a zněškodnili jeho tým. Pak Sidonis zmizel a Garrus zůstal sám. Vy Garruse zachráníte z této situace a on se stane členem vašeho týmu. Po několika dalších misích se vám ovšem svěří, že našel stopu Sidonise a chce po vás pomoc s jeho likvidací. Je to dobrovolná mise, kterou můžete klidně zatrhnout a vykašlat se na ní, ale když tuto misi splníte, Garrus k vám bude loajální. Získat si loajalitu je zde velmi důležité, protože u loajálních členů týmu je větší šance, že přežijí poslední, sebevražednou misi. Samozřejmě zůstává, že na misi můžete brát pouze dva členy svého týmu. Každý se ovšem hodí na něco jiného. Třeba Garrus se svými odstřelovačskými schopnostmi je ideální proti lidským protivníkům, avšak proti Gethům si neví moc rady. Naopak Tali je schopná technička a umí Gethy hackovat, ale není tak dobrá v boji. Proto je důležité sestavit váš tým tak, aby nebyl slabý ani v jednom aspektu, protože pak si dokážete rychle poradit i s nečekanými nepřáteli, jako třeba těžký mechanoid nebo šavlozubec, kterého možná znáte z prvního dílu. Také můžete mít s některými členy týmu romantický vztah, stejně jako u prvního dílu. Zde je ovšem výběr trochu větší, takže můžete mít románek třeba i s Tali nebo s Garrem, což v prvním díle nešlo. A jak na to? Stačí pro tyto spolubojovníky splnit misi a pak s nimi hodně mluvit. Během jedné z konverzací už se nějak doberete k tomuto tématu, kde si můžete navzájem vyjádřit své city. Je to rozhodně hezké zpestření pobytu na lodi a donutí vás to se vašemu týmu opravdu věnovat. Na vaší lodi je ovšem hodně dalších lidí. Kromě již zmíněné Kelly jsou tu technici Ken a Gabby, doktorka Chackwasová, kterou rčitě znáte, seržant Gardner nebo třeba Joker, po boku s EDI, lodní UI. Většina těchto lidí po vás bude něco chtít (technici vodiče, kuchař suroviny atd.). Pouhým poznáváním posádky tedy můžete získat i nějaké ty vedlejší úkoly, za které budete různě odměněni - když třeba přinesete Gardnerovi suroviny, hned uvaří polévku z kalamár a dá vám ochutnat. Také samozřejmě dostanete zkušenosti a nějaké ty body ochránce. Během vašich cest navštívíte hodně rozlehlejších lokací, třeba stanice Omega nebo Citadela, kde se to vedlejšími úkoly jen hemží. Přitom každý tento úkol je zábavný a jejich náplň se často mění. Jednou musíte obvinit barmana z podávání jedu, jednou zase třílet krysy speciální kanónem atd. Přitom zadavatelé těchto úkolů jsou také dobře napsané postavy a každá z nich má své "já". 

Teď si trochu přiblížíme souboje, tedy i zbraně a nepřátele. Jak už jsem se zmiňoval, Mass Effect 2 je akčnější než předchůdce. Je to dáno tím, že hra se zde na boj zaměřuje daleko víc, než tomu bylo v minulosti. Systém krytí byl vylepšen, zmizela "nekonečná" munice, povely byly také mírně vylepšeny a navíc vás hra více nutí používat vaše biotické, popř. technické schopnosti. Právě používání těchto schopnosti je velmi zábavné. Můžete třeba zvednout skupinu nepřátel do vzduchu, a pak je jendoho po druhém střelit do hlavy. Nebo můžete hacknout několik gethů, kteří se připojí na vaši stranu a začnou zabíjet ostatní. Vy se jen krčíte za překážkou a sledujete probíhající bitvu, přičemž poslední přeživší dorazíte vy sám. Možností je opravdu hodně a každý člen týmu má něco, co ostatní ne. Proto se vyplatí vyzkoušet v akci všechny vaše spolubojovníky, už jenom proto, abyste mohli vidět tu paseku, kterou způsobí třeba taková tlaková vlna. Co se týče zbraní, těch je zde o něco méně, než v prvním díle, kde se mi počet zbraní zdál možná až trochu přehnaný. Zde najdete z každé kategorie tak 2-4 kousky, což podle mě bohatě stačí. Přitom každá zbraň má něco lepšího než ta druhá a nejdte tedy vyloženě říct, že tahle je prostě lepší. Je to slíš otázka osobního pocitu, se kterou zbraní se vám bude střílet lépe a na kterou si zvyknete. Já jsem třeba dal přednost útočné pušce Vindicator. Nestřílí sice automatikou, ale krátkými dávkami po třech nábojích, což je v kombinaci se zápalnou municí smrtelná kombinace. S touto zbraní jsem pak prošel téměř celou hry, i když se začaly objevovat "lepší" kousky. Nově se objevily těžké zbraně, mezi které patří granátomet, raketomet nebo vystřelovač malých atomových bomb. Tyto zbraně vyžadují vlastní speciální munici, která se dá najít v misích. Kapacitu munice si pak můžete vylepšovat v laboratoři na vaší lodi. Tam si můžete vynalézt i úplně nové zbraně, třeba již zmíněný vrhač atomových bomb nebo brokovnici Claymore, určenou pro jednoho ze členů vašeho týmu. Teď něco k nepřátelům. Ti se dají rozdělit na základní čtyři kategorie - žoldáci, kolektoři, gethi a neinteligentní druhy. Mezi žoldáky patří skupiny Eclipse, Blue Suns a Blood Pack. Každá z těchto skupin najímá jiné druhy a má jiný styl boje. V Eclipse jsou hlavně asarijky a salariani, takže se tato organizace zaměřije hlavně na technický a biotický boj. Zato Blood Pack najímá jen krogany a vorchy, čili se organizace zaměřuje na konmtaktní boj. No a poslední a zároveň nejnebezpečnější jsou Blue Suns. Skládají se totiž z turianů, batarianů a lidí. Každý žoldák Blue Suns je tedy profesionální voják a organizace spoléhá na bojové sachopnosti, taktické manévry a vychytralost. Dále tu jsou kolektoři, kteří jsou velmi nebezpeční. Mají křídla, takže se mohou přemisťovat po bojišti a mohou si vyvolat štít, který je chrání. Gethi jsou klasičtí syntetikové, které znáte už z prvního dílu, kde jste bojovali hlavně proti nim. Zde na ně tak často nenarazíte, o to těžší souboje to však budou. Gethi jsou pokryti silným štítem, mají ničivé plasmové zbraně a umí používat všechny zbraně, takže můžete potkat i getha s raketometem. Nejsilnějšími pěšími jednotkami gethů jsou gethský velitel a gethský ničitel, kteří jsou o něco větší než jejich druhové a jsou chráněni několika ochranými vrstvami. No a poslední jsou neinteligentní druhy. Sem bych mohl zařadit třeba přetvořence (opět známí z prvního dílu), šavlozubce, varreny, pyjaky a další potvory. Častým úkazem budou i bossové, a to na konci téměř každé mise. Někteří jsou opravdu těžcí na zabití, protože je chrání třeba štít, který musíte vyřadit zničením několika generátorů, ty jsou ovšem také bráněny - řadovými vojáky. To by k soubojům bylo asi všechno. Jen tedy dodám, že mě rozhodně bavily více, než tomu bylo v případě prvního dílu. Tam jsem střílel, protože jsem musel, ale tady....tady jsem vyloženě střílet chtěl.   

 Teď je čas rozebrat herní systém a prvky RPG. Jistě si pamatujete na komplexní a rozsáhlý dovednostní strom z prvního dílu, na věčně plný inventář a na možnost rozebrat předměty na omnigel, který sloužil jako prostředek na rychlé hackování. No, zde není ani jedno z toho. Inventář úplně zmizel, čili zmizel i omnigel. Dovednostní strom zůstal, ale ve velmi osekané formě. Nyní tu máme několik schopností a jednu obecnou vlastnost, kterou se vylepšuje zdraví, regenerace, rychlost atd. Pro fanoušky RPG her je to rozhodně ztráta, protože teď už nejde si svého Sheparda vypiplat přesně tím směrem, kterým chcete. Tedy můžete, ale s velmi malými rozdíly, protože schopností, do kterých dovednostní body investovat, je opravdu málo a nakonec stejně budete mít dovednostní strom tak plný, že bodíky už nebudete mít do čeho investovat. Zůstal ovšem známý systém ochránce/odpadlík. Podle vašich akcí ve hře získáváte body toho dobrého - ochránce, nebo toho zlého - odpadlík. V rozhovorech se nově objevily červeně a modře zbarvené možnosti, které znamenají rychlé ukončení problému nebo přesvědčení daného člověka. Modrá odpověd je samozřejmě dobrá a červená je ta špatná. V pozdějších fázích hry se ovšem může stát, že tyto možnosti nejsou přístupné a prostě budou šedé - nemůžete je v rozhovoru použít. Je to dáno tím, že k použití těchto možností potřebujete určitý počet bodů buď ochránce, nebo odpadlíka, pročemž čím dál ve hře jste, tím více bodů po vás bude hra vyžadovat. Během rozhovoru se objevují i speciální akce, které můžete provést. Třeba když váš nepřítel mluví a za ním je nádrž s hořlavinou, objeví se červená ikona značící akci odpadlíka. Můžete buď nechat nepřítele mluvit, nebo stisknete požadované tlačítko myši a Shepard vystřelí do nádrže, čímž pošle nepřítele a jeho skupinu do pekel. Práce je pak daleko lehčí, ale pozor, nesmíte to s odpadlíkem přehnat. Pak si totiž nezískáte důvěru své posádky a při sebevražedné misi budete mít obrovské ztráty. Teď přijde pár dobrých zpráv. Pamatujete si na projížďky ve vozítku Mako po pustém povrchu různých planet? Nemusíte se bát, zde již nic takového není. Nyní planetu proskenujete hezky v Normandie a pokud sonda narazí na nějaké místo, které stojí za prozkoumání, máte možnost přistát přímo na onom místě, kde se spustí mise. Tyto mise jsou většinou menší a kratší, ale jsou zábavné a někdy přijdou i s něčím originálním - třeba mise, ve které je hustá mlha a vy se tak navigujete pouze podle signálních paprsků. Další výhodou je nepřítomnost otravných výtahů, které vás přepravovaly mezi jednotlivými patry mapy. Zde nic takového není a mapa zde představuje jeden souvislý koridor. Když už přijde nějaký přesun, dejte sbohem výtahům, zde je to řešeno jednoduchými loadingovými obrazovkami, které vidíte asi tak pět vteřin a už hrajete. V porovnání s úmornými cestami výtahem z prvního dílu je to rozhodně vítaná novinka. Dále pár slov o galaktické mapě. Nyní ovládáte přímo vaší loď, se kterou pomocí myši létáte od planety k planetě, které prozkoumáváte. K tomu ovšem potřebujete sondy, které se dají koupit v palivové stanici. Tam se dá pořídit i samotné palivo, které potřebujete, když se chcete vydat za hranice systému, ve kterém se nachází Mass Relay. Planet je opravdu mnoho, ale lze přistát samozřejmě jen na některých. Lze jmenovat třeba planety Tuchanka, Illium, Pragia, Korlus nebo Horizon, kde se mimochodem setkáte s jednou známou postavou. Během hry potkáte vlastně všechny postavy z prvního dílu, ale přidá se k vám pouze Garrus a Tali. Ostatní jeko Liara nebo Wrex mají své vlastní problémy a na toulky po galaxii bohužel nemají čas. To ovšem nevadí, protože se nám do týmu dostanou další zajímavý lidé, jako třeba šílená biotička Jack nebo upovídaný profesor Mordin Solus.

Recenze se blíží ke konci a nám ještě zbývá probrat pár věcí, třeba technické zpracování. Začneme grafikou. Ta se povedla parádně a do světa Mass Effectu se skvěle hodí. Sice na dnešní dobu nejde o žádný extrém, ale díky skvělé hře světel a stínů se hře v mnoha případech daří vytvořit překrásné scenérie, na které je radost se dívat. Grafická stránka celkově ušla od prvního dílu dlouhou cestu a je to vidět. Textury jsou ostřejší, modely detailnější a okolní prostředí více zaplněné různými předměty. Celkově tedy proti grafice nemůžu říct nic špatného, jelikož mě osobně se velmi líbí a neměnil bych jí. Teď trochu rozebereme zvukovou stránku a hudbu, protože v tomto směru se zadařilo na jedničku s hvězdičkou. Soundtrack je plný epických skladeb, které dokonale zveličují už tak dost hustou atmosféru a vždy dokáží ve hráči spustit tu správnou emoci. Přesněji řečeno, když hra chce, abyste byli smutní, tak smutní budete. Hudba je totiž v Mass Effectu velmi důležitá a jejé kvalita tomu odpovídá. Já sám mám na PC celý OST a občas si při psaní nebo hraní nějakou skladbu pustím (při psaní těchto slov zrovna poslouchám skladbu The End Run). To samé platí u zvukové stránce jako takové, včetně dabingu. Každá z ras má svůj charakteristický hlas, takže i když slyšíte třeba pouze žoldáka ve vysílačce, máte dokonalou představu, jestli to mluví třeba batarian nebo asarijka. Dabing postav je na profesionální úrovni a jednoduše je to vidět (nebo spíš slyšet). Ostatní zvuky, jako třeba střelba nebo výbuchy, jsou zvládnuty také skvěle a zejména tedy zbraně zní fantasticky.

Závěrem si ještě řekneme něco málo o stažitelném obsahu pro Mass Effect 2. Toho je opravdu hodně a já osobně vlastním všechna vydaná DLC. Proč? Protože jednoduše rozšiřují příběh, prodlužují hru samotnou a přináší další porci zábavy. Jsou různé druhy DLC, pročemž některé obsahují nového člena týmu, některé zase celý menší příběh, jiné zase přidají nové zbraně a zbroje. Tato DLC nestojí moc a když máte všechny, hru vám to prodlouží zhruba o takových 8-10 hodin, pdole toho jak rychle hrajete, na jakou obtížnost atd. Musím pochválit zejména DLC s názvem Lair of the Shadow Broker, které mě ze všech překvapilo asi nejvíce. Do týmu se vás totiž dočasně vrátí stará známá Liara T'Soni, po jejímž boku se snažíte vypátrat Stínového Prostředíká, proslulého obchodníka s informacemi. Ten totiž vězní Ferona, Liařina parťáka. Čeká vás např. boj s další Spektrou nebo honička v ulicích Nos Astra na planetě Illium. Dalšími povedenými DLC balíčky jsou Arrival nebo Overlord, každé se svým vlastním příběhem. V Overlord musíte zachránit stanici Cerbera před "lidskou" UI, která ovládá gethy, v Arrivalu pak musíte zdržet invazi Smrťáků zničením klíčového Mass Relay, čímž ovšem zničíte celý systém. Ani DLC Kasumi nebo Zaeed nejsou špatná, každé vám totiž do týmu přidá nového člena. Kasumi je sličná a vynalézavá zlodějka, Zaeed naopak profesionální žoldák se smyslem pro zabíjení. Ovšem, jak už jsem řekl, DLC balíčků je opravdu hodně a hru vám dokáží oprvadu hodně změnit a osvěžit. A recenze je u konce. Snažil jsem se sepsat vám svoje pocity z hraní, ze kterých jde doufám poznat, jak skvělou hrou Mass Effect 2 je. Od začátku do konce vás provází temný a epický příběh, s celou řadou nečekaných zvratů a událostí, kterým musíte čelit. Co se hratelnosti týče, už jsme si řekli, že RPG prvky byly potlačeny na úkor dynamické akce, která ovšem v podání Mass Effectu opravdu stojí za to. Herní doba bez DLC mi vydržela na 48 hodin, s DLC pak na 57, takže pokud nehrajete zrovna 20 hodin denně, určitě vám Mass Effect 2 vydrží na dlouho. A to ne jenom z hlediska jednoho hraní, protože v Mass Effectu je tolik možností, že se neudržíte a stejně si ho budete muset zahrát znovu. A znovu. Zkrátka a dobře, Mass Effect je naprosto úžasná hra, kterou by rozhodně byla chyba minout.

Hodnocení: 9/10

Líbilo se mi: zpracování vesmíru, epický příběh, hratelnost, akční pasáže, hudba

Vadilo mi: potlačení RPG prvků, občas blbnoucí AI - nic, co by vám mělo zkazit zážitek z tak skvělé hry :)